TSU jej využije k vývoji technologie, která určí, co rostlinám chybí pro pěstování ve velkých sklenících a na otevřeném prostranství, vědci už provádějí výzkum s jahodami.
Ťumeňští vědci vytvořili chytrou městskou farmu, kde laboratoř vyvíjí technologii, která určí, co rostlinám chybí pro pěstování ve velkých sklenících a na otevřeném prostranství. Vědci už začali pracovat v laboratoři s jahodami, řeklo v úterý novinářům oddělení strategické komunikace TSU.
„City Farm“ je název laboratoře Institutu X—BIO TSU, která svými zaměstnanci realizuje projekt Západosibiřského meziregionálního REC „Inteligentní systém biologické ochrany rostlin v modulárních agrobiotechnických komplexech“. Úkolem městské farmy je získat techniku, která se bude hodit ve velkých sklenících i ve volné půdě. Experiment na vytvoření inteligentní farmy spočívá v tom, že se robot připojený z neuronové sítě pohybuje po řadách rostlin, každou fotí a určuje, co každé rostlině chybí,“ píše se ve zprávě.
Podle specialistů farmy v současnosti neexistuje ideální designový profil rostlin. Farmář a agronom mají svůj vlastní profil, přibližný. „A pro každou odrůdu vytvoříme vlastní profil, ideální pro tuto odrůdu. Vytvoříme robota, který rozpozná nemoc v rané fázi a dá signál. Dnes se často stává, že choroby rostlin nejsou včas odhaleny a majitelé skleníků utrpí obrovské ztráty,“ uvádí zpráva.
Rostlina může mít nedostatek stopových prvků - hořčík, dusík nebo nějaký druh onemocnění. Vědci také experimentálně zjišťují, jak se rostlina chová, když je dusíku nedostatek a přebytek. Následně je databáze shromážděna a nahrána na server. Speciální senzory zaznamenávají parametry vlhkosti a teploty.
Vědci už začali pracovat s jahodami. Brzy se poblíž objeví vertikální farma, kde se budou zkoumat rajčata, okurky a trpasličí maliny. V průmyslových agrobiokomplexech rostliny trpí bakteriálními a virovými chorobami, škůdci a nedostatkem živin. Vědci se proto v budoucnu chystají zkoumat škůdce a entomofágy, které je požírá. „Automatizované komplexy pro pěstování plodin jsou perspektivní oblastí výzkumu a vývoje, kromě toho jsou dnes aktuální v rámci importní náhrady potravinářských technologií,“ řekl Ivan Romanchuk, rektor UTS.
Západosibiřské REC bylo otevřeno v roce 2019 jako jedno z prvních v zemi, působí na území Ťumeňské oblasti, Chanty-Mansijsku a Jamalsko-něněckých autonomních okruhů. Prioritními oblastmi centra byly „Biologická bezpečnost lidí, zvířat a rostlin“, „Biologická a environmentální bezpečnost v Arktidě: nové standardy a technologie pro podporu života“, „Ropný a plynárenský průmysl: digitální transformace pro rozvoj konkurenceschopných technologií a výroba high-tech produktů“. Struktura Západosibiřského meziregionálního REC zahrnuje deset univerzit, 14 vědeckých organizací a center, sedm organizací reálného sektoru ekonomiky.
Zdroj: https://nauka.tass.ru/