Nedávno se konalo čtvrté vydání Future Trends & Innovations. Na rozdíl od dřívějších vydání byla tentokrát zcela online a s více aplikacemi než kdy předtím si všimli organizátoři AVAG, TNO, Stichting Hortivation a GreenTech.
Spousty diskuzí proběhly také za obrazovkami a na konci plenární části byla inspirativní otázka, zda „my“ v tomto odvětví skutečně víme, kdo je v robotizaci dále: „my“ nebo „ostatní země“?
Tato otázka vyvstala po hlavním projevu Jana de Ruytera, sektoru bankéře pro sektory rostlin v ABN AMRO. Spolu s kolegy z banky představil letos v létě zprávu s předpovědí, že „bitva o zemědělské roboty propukne“ a že „je možné ztrojnásobení trhu se zemědělskými roboty za deset let“. Během svého projevu se o tom podrobněji zmínil.
Jan de Ruyter přednesl hlavní projev
„Nebezpečí“ „velkých chlapů“
Rovněž byly zmíněny známé jevy, jako je zvýšení mzdových nákladů při pěstování, světový problém s potravinami a celosvětová konkurence. Konkurence také od „velkých lidí“, kteří vidí rostoucí příležitosti v (skleníkovém) zahradnictví, kde jsou evidentně šance pro roboty.
Otázkou je, je tato konkurence „nebezpečím“ pro nizozemské společnosti zabývající se zahradnickými technologiemi? Dokážou si udržet silnou pozici v mezinárodním high-tech skleníkovém zahradnictví, když se objeví silné strany například ze Silicon Valley nebo Izraele, kde Jan zaznamenává významné investice do robotiky?
Holandský ekosystém
Nizozemskému ekosystému pro vývoj robotiky se podle Jana a jeho kolegů v ABN AMRO daří dobře, se spoustou univerzit a inovativních společností, které se zabývají vývojem v oblasti robotiky.
Startups too - Jan, jménem ABN AMRO, si všiml, že banka je těžko finančně podporuje, protože může být těžké posoudit, kde jsou tyto strany a jaký je jejich potenciál. Spojení startupů a investorů navzájem, to je větší síla banky.
Nizozemsko zaostává?
Posoudit tento potenciál a hlavně to, jak daleko jsou společnosti se svými roboty, to pro banku není těžké. V livechatu během webináře vznikla živá diskuse o otázce, zda Nizozemsko dohání zahraniční konkurenci v oblasti zahradnické robotiky.
„Pesimisté“ si tím jsou jistí. Slyší (úspěšné) příběhy robotů z celého světa, zatímco v Nizozemsku jsou skleníky daleko od robotů. Logická myšlenka, pravděpodobně vyplývající z lásky k zahradnickému sektoru, která by se mohla drasticky změnit, když se na vedoucích pozicích ujme mnoho stran, některé dokonce i ze zahraničí.
„Co pochází z dálky, (zní) dobře“
Na druhou stranu jsou tu „optimisté“ (nebo „realisté“?), Kteří nuance každý příběh o zrodu zahraničních hráčů robotiky. „Zahraniční příběhy o vývoji často zní dále, než ve skutečnosti jsou,“ bylo uvedeno v chatu. Zde platilo nizozemské rčení „Co pochází z dálky, to je dobré“. Toto rčení znamená, že něco cizího zní zvláštně, a proto si lidé myslí, že je to zvláštní, což nemusí být vůbec pravda. V chatu to okamžitě následovalo: „Ale nemůžeme stát na místě!“
„Optimisté“ poukazují na to, že to Nizozemsko opravdu nedělá. Podívejte se mimo jiné na příklady více (prototypových) robotů na sklizeň a robotiky pro kultivační akce nebo ochranu plodin. Příběhy o těchto technikách se také dostanou ven, ale Nizozemsko je „malé“ a „v zahraničí“ je mnohem větší, takže se tyto příběhy obvykle ztrácejí.
Zvláště pokud začnete googlovat nebo čmuchat na sociálních médiích. Najdete tolik videí „superrychlých“ robotů. Zůstává však těžké odhadnout, jak daleko jsou tyto strany ve svém vývoji.
Být první
Jan jako hlavní řečník dostal poslední slovo. Poznamenal, že pocit, že „Nizozemsko trochu chybí“, byl důvodem k napsání zprávy. Jak „my“ zajistíme, aby si Nizozemsko udrželo roli hráče v zahradnické technice i v oblasti zahradnické robotiky?
Jan uvedl, že zapojením pěstitelů, velmi dobrých pěstitelů zde v Nizozemsku, do vývoje robotiky. A tím, že zajistí, aby tam, kde existují legislativní překážky, příliš nepřekážely vývoji.
A: tím, že spolupracují a ne každý se pro sebe snaží vymyslet kolo. I to, když pracujeme individuálně, může být (jednou z) příčin „ticha“ v oblasti robotiky. Protože každý chce být první s nejlepším robotem, který existuje, a neriskovat, že předvede něco, s čím ten druhý vzlétne.
Angela Barendregt, Thijs Res a Pieter Ammerlaan uvedli film se svou vizí o skleníku 2030.
Skleník 2030
Roboty, přinejmenším jejich velké objemy, nebudou brzy k dispozici. Vývoj však nezastaví. Vědí to také členové Young AVAG. Na začátku programu se museli podělit o svoji vizi „skleníku 2030“.
Pieter Ammerlaan (Havecon), Angela Barendregt (Hoogendoorn) a Thijs Res (VB Group) představili video, ve kterém několik prvních členů tohoto talentového klubu zahradnické techniky (z nichž se bude konat druhý ročník) řeklo prezidentce AVAG Annie van de Riet hrdě) posvítili na ten skleník z roku 2030.
Z vnějšku nebude ten skleník tak odlišný od dnešních skleníků, ale uvnitř bude velmi odlišný. Skleníky budou vybaveny mimo jiné (plnou) LED drony a rostoucím množstvím automatizovaných klimatických a zavlažovacích systémů založených na datech.
A po výše uvedené diskusi a zajímavé myšlence do budoucna: spotřebitel nebo kupující produktu může mít v roce 2030 nějaký vliv na produkci svých rajčat nebo okurek ve skleníku. Pěstitel, který má stále kontrolu, mohl udělat více pro osobní (vkusové) přání zákazníka.
Dostatek podnětů k zamyšlení a pro ty, kteří toho dosud neměli dost, následoval personalizovaný program, který zahrnoval řečníky s inovacemi pro střednědobý (5-10 let) a krátkodobý (1-5 let).
Fotografie: Rolf van Koppen Fotografie