CBS, specialista na biologickou ochranu plodin, provedla průzkum mezi 1,315 2020 skleníkovými společnostmi v Nizozemsku. V roce 95 bylo 2016 % plochy skleníkových plodin chráněno biologickými metodami, jako jsou parazitické vosy nebo draví roztoči. V roce 92 to bylo 2012 % a v roce 78 – XNUMX %.
V roce 2020 byla biologická ochrana proti škůdcům aplikována na celou pěstitelskou plochu okurek, paprik a rajčat ve sklenících pro kontrolu škůdců a svilušek. U těchto tří potravinářských plodin bylo používání biologické ochrany proti škůdcům vysoké již v roce 2012. Například v roce 96 bylo biologickou ochranou proti škůdcům ošetřeno 90 % ploch rajčat a téměř 2012 % ploch okurek a paprik.
Výrazně se zvýšilo využití biologické bezpečnosti u chráněných jahod, z 58 % v roce 2016 na 98 % v roce 2020. Okrasné rostliny jako růže, gerbery a chryzantémy mají v roce 90 také podíl biologické kontroly přes 2020 %. Pouze rostliny v květináčích – kvetoucí popř. listnaté – zaostávají: 75 % a 81 %.
Počet používaných prostředků biologické kontroly roste. Existují čtyři hlavní skupiny biologických kontrolních činidel používaných pro kontrolu škůdců ve skleníkovém průmyslu. V roce 52 bylo použito asi 2020 miliard dravých roztočů a parazitických vos, což je téměř pětkrát více než v roce 2016. Počet parazitických vos a hálečníků dosahuje 2.4 miliardy, více než dvakrát více než v roce 2016. Počet dravých ploštic, škvor a dravých brouků je výrazně nižší, a to 0.2 miliardy, ale více než dvojnásobek toho, co v roce 2016. Čtvrtou skupinou biologických léků jsou háďátka: používají se ve velkém množství ve skleníkovém sektoru, ale k dispozici jsou pouze údaje pro rok 2020 (5.202 miliardy) .
Využití dravých roztočů a třásněnek u všech devíti zkoumaných plodin mírně vzrostlo, a to z 66 % obdělávané plochy v roce 2016 na 69 % v roce 2020. Zvýšilo se využití těchto biologických činitelů zejména při skleníkovém pěstování jahodníku (98 % plochy vs. 54 % v roce 2016) a gerbery (98 % vs. 68 %). V pěstování rajčat hrají méně důležitou roli draví roztoči, kde jsou parazitické vosy důležitější jako prostředky biologické kontroly.
V roce 2020 byly parazitické vosy a pakomáry použity na 74 % z celkové plochy devíti plodin ve skleníkovém sektoru. V roce 2016 to bylo 67 %. Tyto prostředky biologické kontroly jsou široce používány při pěstování paprik (98 % plochy), rajčat (95 %) a gerber (94 %). K největšímu nárůstu využití došlo v pěstování růží, z 52 % plochy v roce 2016 na 82 % v roce 2020.
Využití dravých brouků, čejek a pestřenek ve skleníkovém průmyslu se zvýšilo z 54 % obdělávané plochy v roce 2016 na 61 % v roce 2020. Při pěstování paprik se tato skupina hmyzu používá k hubení škůdců na 98 % ploch, následuje pěstováním rajčat – 93 %. Používání těchto biologických prostředků pro hubení škůdců se výrazně zvýšilo při produkci skleníkových růží, z 25 % v roce 2016 na 56 % v roce 2020. Růst zaznamenaly i další plodiny, s výjimkou chryzantém. Při pěstování okurek se tato skupina prostředků biologické kontroly používá málo (8 % celkové plochy), protože se používají především draví roztoči.